Včera jsme si s mým milým a kamarády udělali krásný pěší výlet. Vyjeli jsme autem na Suchdol a pak šli celkem sedm kilometrů po žluté a modré stezce údolím mezi Roztoky a Úněticemi. Slunce svítilo, ptáci zpívali a nám bylo náramně dobře. Obzvlášť, když jsme se zastavili U Lasíků na pivo, kulajdu, jitrničku a výborný domácí borůvkový koláč. V malebném prostředí malého nádvoříčka s různě sesbíraným nábytkem a starožitnostmi všeho druhu jsme za zvuku dvou ukulele, na která trénoval americký postarší pár hned vedle nás, poseděli a posilnili se na zbytek cesty. Bylo to potřeba ani ne tak kvůli náročnosti stezky, která je nízká, ale spíš kvůli obrovské průtrži mračen, která nás zastihla po cestě zpět. Během minuty jsme byli promočení na kost, ale bylo nám to jedno. V břiše a tím pádem i na duši jsme totiž měli jako v pelíšku. Běžte se k Lasíkům přesvědčit sami, nebudete litovat.
