Je sobota a celý den je hnusně. No jistě, vždyť v týdnu, kdy jsem byla churavá a nemohla jsem ven, pražilo slunce. To je úplně stejné jako když nakupuji s mamkou a ona si pokaždé vybere tu nejhorší frontu u kasy, kde se zákonitě něco podělá. Třeba zákazník zapomene zvážit pomeranče a ovoce je na úplně druhé straně obchodu. A nebo, když vylézám z tramvaje, a potřebuji stihnout tu, co stojí před ní, tak se stará širokorozchodná paní o holi zrovna rozhodla také vystoupit a zablokovat mi dveře. Nebo si vybavuji chvíli, kdy mám za sebou dlouhý den, jsem nemocná, všechno mě bolí a vleču tašky plné nákupu. Chci si v tramvaji rozhodně sednout a tak se cpu ke dveřím a pichlavým zrakem urychluji vystupující a zároveň sleduji, jak se tramvaj a sedadla plní, protože ze všech ostatních dveří kromě těch mých vystoupili a tím pádem i nastoupili pasažéři mnohem rychleji. Skoro se rozbrečím, a to ještě netuším, že se mi vevnitř pak stejně roztrhne igelitka, ze které vypadne jogurt, co se rozbije a rozkydne po celé tramvaji. To se fakt může stát jenom mně! A vám všem. Jednoduše se tomu říká zákon schválnosti a neznalost neomlouvá, Murphy se s vámi nemaže. Proto mi (a vám všem) dnes nadělil deštivé a chladné počasí a znemožnil mi (nám) vycházku v krajině zalité sluncem.
Našla jsem si proto alternativní plán a vydala se do hotelu Fusion, kde se konal (cituji) "LeMarket, moderní trh v centru Prahy!". Event na facebooku mě lákal na designové oblečení, šperky, doplňky do bytu a jedlé produkty od českých a slovenských tvůrců. Něco na sebe nebo něco na zub je vždycky lékem na splín, záleží jen na tom, kolik máte peněz. Malovala jsem si to hezky, ale realita, jak už to tak bývá, vypadala úplně jinak. Market byl podivnou směsicí nóbl, nevkusných, okoukaných, hnědáckých i originálních produktů. I když tam bylo několik ověřených dobrých značek, v celkové kompozici trhu bohužel nevynikly, spíš v člověku zanechávaly rozpačitý dojem. Ještě aby ne, když hned vedle nich byl stánek s náušnicemi nebo pomalovanými oblečky, které byste si při výtvarce na základce udělali snad sami. Většina prodavačů/tvůrců se tvářila otráveně, zákazníci byli stejným mixem jako nabízené zboží. Jednoduše burza, jen trochu vyšší level. Zaujal mě alespoň stánek Terra Cake plný něžně a křehce vypadajících sladkostí. Prodávající slečna (možná přímo autorka Tereza Křivanová) byla příznačně oděna do růžového a rozdávala příznačně sladké úsměvy. Byla velice milá a ochotně mi popisovala své máslové sušenky s polevou, které nabízela také na tyčce jako lízátko. Já si koupila malou jednohubku v podobě kuličky v belgické čokoládě. Uvnitř bylo piškotové těsto nasáklé rumem, Mňam. Jednoduše "...made with love" jak stojí na vizitce. Na webu se bohužel zatím víc nedozvíte, i když fotky asi docela stačí.
Našla jsem si proto alternativní plán a vydala se do hotelu Fusion, kde se konal (cituji) "LeMarket, moderní trh v centru Prahy!". Event na facebooku mě lákal na designové oblečení, šperky, doplňky do bytu a jedlé produkty od českých a slovenských tvůrců. Něco na sebe nebo něco na zub je vždycky lékem na splín, záleží jen na tom, kolik máte peněz. Malovala jsem si to hezky, ale realita, jak už to tak bývá, vypadala úplně jinak. Market byl podivnou směsicí nóbl, nevkusných, okoukaných, hnědáckých i originálních produktů. I když tam bylo několik ověřených dobrých značek, v celkové kompozici trhu bohužel nevynikly, spíš v člověku zanechávaly rozpačitý dojem. Ještě aby ne, když hned vedle nich byl stánek s náušnicemi nebo pomalovanými oblečky, které byste si při výtvarce na základce udělali snad sami. Většina prodavačů/tvůrců se tvářila otráveně, zákazníci byli stejným mixem jako nabízené zboží. Jednoduše burza, jen trochu vyšší level. Zaujal mě alespoň stánek Terra Cake plný něžně a křehce vypadajících sladkostí. Prodávající slečna (možná přímo autorka Tereza Křivanová) byla příznačně oděna do růžového a rozdávala příznačně sladké úsměvy. Byla velice milá a ochotně mi popisovala své máslové sušenky s polevou, které nabízela také na tyčce jako lízátko. Já si koupila malou jednohubku v podobě kuličky v belgické čokoládě. Uvnitř bylo piškotové těsto nasáklé rumem, Mňam. Jednoduše "...made with love" jak stojí na vizitce. Na webu se bohužel zatím víc nedozvíte, i když fotky asi docela stačí.
