Tentokrát o festivalu Foodparade, který se konal minulý víkend, jen krátce. Moc se toho totiž od loňska nezměnilo (link), takže se nemám o čem rozepisovat.
Jako vždy se festival konal v krásném prostředí zahrad Trojského zámečku. Jako vždy i tentokrát vyšlo počasí a skoro celou sobotu nám svítilo slunce. Jako vždy i tento rok byly kromě restaurací přítomni také prodejci rozličných potravin a produktů. Jako vloni i letos se zúčastnilo okolo 20 restaurací s pestrou nabídkou toho nejlepšího, co umí uvařit. A bohužel i tento čtvrtý ročník se neobešel bez moderovaných kulinárních soutěží a show, které mi pokaždé na festivalu vadí. Kvůli hlasitému komentování dění na pódiu, které se nese téměř celým areálem, si připadám jako na kolotočích. Nedokáži si pak konzumaci užít v opravdové pohodě, což je velká škoda. Dobré jídlo, bíle prostřené stoly, spousta laviček, prostoru na dekách i velké množství personálu, který průběžně sklízí špinavé nádobí, by jinak zaručilo opravdu příjemnou atmosféru... Takhle jsem vlastně docela kvapně snědla burger s trhaným a dlouho pečeným vepřovým masem z produkce Burger Baru, konfitovanou kachnu s nádivkou z jater foie gras ze Sokolovny Průhonice a mini dezerty z cukrárny Saint Tropez, abych si rychle mohla objednat drink z černorybízové vodky, prosecca, čerstvého melounu a tmavých hroznů u La Casa de la Havana vieja a mohla jít domů. I v tom tempu jsem si pochutnala, hlavně kachna s šouletem a majoránkovou espumou ze Sokolovny byla skvělá! V tomto směru festival rozhodně splnil své poslání - do restaurace v Průhonicích se 100% vydám na večeři. Jinak mám bohužel stejně jako vloni pocit, že příští rok už nevyrazím. A tentokrát to myslím vážně! Na kolotoče u Výstaviště to totiž mám blíž...
Jako vždy se festival konal v krásném prostředí zahrad Trojského zámečku. Jako vždy i tentokrát vyšlo počasí a skoro celou sobotu nám svítilo slunce. Jako vždy i tento rok byly kromě restaurací přítomni také prodejci rozličných potravin a produktů. Jako vloni i letos se zúčastnilo okolo 20 restaurací s pestrou nabídkou toho nejlepšího, co umí uvařit. A bohužel i tento čtvrtý ročník se neobešel bez moderovaných kulinárních soutěží a show, které mi pokaždé na festivalu vadí. Kvůli hlasitému komentování dění na pódiu, které se nese téměř celým areálem, si připadám jako na kolotočích. Nedokáži si pak konzumaci užít v opravdové pohodě, což je velká škoda. Dobré jídlo, bíle prostřené stoly, spousta laviček, prostoru na dekách i velké množství personálu, který průběžně sklízí špinavé nádobí, by jinak zaručilo opravdu příjemnou atmosféru... Takhle jsem vlastně docela kvapně snědla burger s trhaným a dlouho pečeným vepřovým masem z produkce Burger Baru, konfitovanou kachnu s nádivkou z jater foie gras ze Sokolovny Průhonice a mini dezerty z cukrárny Saint Tropez, abych si rychle mohla objednat drink z černorybízové vodky, prosecca, čerstvého melounu a tmavých hroznů u La Casa de la Havana vieja a mohla jít domů. I v tom tempu jsem si pochutnala, hlavně kachna s šouletem a majoránkovou espumou ze Sokolovny byla skvělá! V tomto směru festival rozhodně splnil své poslání - do restaurace v Průhonicích se 100% vydám na večeři. Jinak mám bohužel stejně jako vloni pocit, že příští rok už nevyrazím. A tentokrát to myslím vážně! Na kolotoče u Výstaviště to totiž mám blíž...
Konfitovaná vodňanská kachnička s nádivkou z jater „Foie gras“, šouletem a majoránkovou espumou - Sokolovna Průhonice
Trhaný vepřový burger (6 hodin pečené vepřové ochucené barbecue omáčkou, česneková majonéza, salát, ananas) - Burger Bar
marcipánová makronka a lanýžový dortík - cukrárna Saint Tropez
příjemné prostředí zahrad Trojského zámku
